Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Romantic idealism in George Sand's ''country'' novels
SOCHORKOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá dílem George Sandové, významné francouzské spisovatelky 19. století. Cílem práce je proniknout do venkovských románů této autorky a stanovit, jakou roli mají v těchto románech idealizované prvky. Práce obsahuje teoretickou a analytickou část. Teoretická část podává stručný přehled o historickém a literárním kontextu romantického hnutí ve Francii a následně připomíná biografii a literární tvorbu George Sandové. Analytická část obsahuje jednotlivé rozbory sandovských venkovských románů (Ďáblův močál, Nalezenec, Malá Fadetka a Mistři dudáci) s důrazem na nalezení idealizovaných prvků. Analýza je zaměřena na charakteristiku hlavních postav a venkovského prostředí, protože právě v tomto prostředí se George Sandová snažila vykreslit podobu ideálního člověka. Následuje shrnutí všech čtyř rozborů, které se věnuje vzájemnému propojení témat v jejích venkovských románech.
The female characters in the work of George Sand
Jarošová, Antonie ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Fučíková, Milena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá významnou osobností první poloviny 19. století, francouzskou spisovatelkou George Sandovou. Cílem práce je odhalit, zda je tato autorka jedním z klíčových autorů francouzského romantismu na českých školách a zda má český žák možnost seznámit se s jejími vesnickými romány. Práce obsahuje část teoretickou a praktickou. Teoretická část stručně připomíná biografii této osobnosti, podává přehled o hlavních etapách její tvorby a následně se blíže zabývá sandovskými vesnickými romány. Protože Sandová ve svých vesnických románech vytváří podobu ideálního člověka, v analýze těchto románů jsme se zaměřili na charakteristiku hlavních postav, ale i na realistické a idealistické prvky, které jsou v románech přítomny. Na závěr teoretické části jsme se zabývali vlivem Sandové na české literáty 19. století, zejména na Boženu Němcovou a Karolínu Světlou. Následná praktická část je založena na výzkumu, který byl proveden na českých školách (na Plzeňsku a v Praze) a který měl za cíl zmapovat postavení George Sandové ve výuce světové literatury. Zjistili jsme, že Sandová už dnes nepatří mezi kanonické autory, kterým věnuje výuka světové literatury pozornost, mnohdy se s jejími díly žáci vůbec nesetkají. Učitelé se zmiňují o Sandové jen v širším kontextu, především jako o osobě, která...
Obraz venkovanství v české a polské próze 60. let 20. století (interpretace vybraných literárních děl)
Bramborová, Marcela ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Předmětem této diplomové práce je představení typologie venkovské obraznosti na základě tematologické a interpretační analýzy polských a českých literárních textů z 60. let 20. století, se zřetelem k pokračujícím přeměnám tradiční koncepce venkovského románu. Analýza jednotlivých děl (Sekyry Ludvíka Vaculíka, Smuteční slavnosti Evy Kantůrkové, Času kopřiv Josefa Knapa a z polských textů novely Opadaný sad Wiesława Myśliwského, románů Na slunci Juliana Kawalce a Až budeš králem, až budeš katem Tadeusze Nowaka) umožňuje vytvořit základní rejstřík prvků venkovské narativity, na něž je však v české a polské literatuře nahlíženo rozdílně. Pomocí této dichotomie jsou představeny typické narativy obsažené v českém a polském venkovském románu daného období. Následná interpretační analýza textů využívá podnětů současné naratologie, pozornost je zaměřena zejména na kategorii vypravěče a času a následně na usouvztažnění těchto kategorií s dílčími motivy, symboly a topoi.
Tradice a venkov v české meziválečné literatuře
Holeček, Lukáš ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Brabec, Jiří (oponent) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Předkládaná disertační práce se věnuje projevům tradicionalismu v české meziválečné literatuře. V první kapitole jsou zvažovány některé teoretické variety přístupu ke zkoumání kontinuity a diskontinuity v literární historii, především ve vztahu moderny a antimoderny. Na základě hermeneutiky H. G. Gadamera, P. Ricoeura i některých podnětů Nového historismu se autor snaží rozlišit tradici jako princip rozumění dějinám a tradici jako reprezentaci (diskurzivní událost). Sociologické pojetí tradic se pro literaturu nejeví jako vypovídající, tradice naznačuje provázanost umění moderny i antimoderny. Jako příklad dobového vyjednávání nad tradicí je v další kapitole analyzována polemika o tradice z období okolo roku 1928. Tato polemika souvisela s pokračující diskuzí o smyslu českých dějin, revizí státních a národních tradic a také s principem tradičnosti v literatuře. Následující kapitola se věnuje funkci tradice v koncepcích ruralismu a varietách času v románech vydaných v rámci edice Hlasy země (otázka pokroku, rodové kontinuity, věčnosti). V tomto dobovém vyjednávání nad tematikou venkova měl významnou roli také regionalismus, jako specifická varianta venkovského románu. Analýza recepce francouzského regionalismu (Giono, Ramuz, Pourrat) v české literatuře pojednaná v další kapitole naznačuje, že...
Inovace venkovské prózy v díle Edwarda Redlińského
Komínová, Marcela ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Jana (oponent)
Tato práce je zaměřena na analýzu prostředků a postupů, jimiž Edward Redliński (představitel tzv. venkovského proudu v polské literatuře 60. a 70. let 20. století) inovuje tradiční koncept žánru venkovského románu. Tyto prostředky a postupy jsou charakterizovány na základě interpretace Dopisů z Rabarbaru, Konopičky a Vzestupu, tedy povídek a románů s venkovskou tematikou. Pozornost je věnována originálnímu přístupu Edwarda Redlińského ke klasickému venkovskému románu a následně představení jeho specifické variety, kterou autor vytváří. Rovněž je představen způsob, jímž Edward Redliński variuje tradiční motivy či symboly. V závěru práce je autorův inovativní přístup srovnán se specifiky autorských výpovědí dalších představitelů tzv. venkovského proudu.
Příroda a člověk v románu Ďáblův močál od George Sandové.
TROJANOVÁ, Lucie
Cílem této bakalářské práce bylo proniknout do vztahu mezi venkovanem a přírodou v románu Ďáblův močál od George Sandové, vysvětlit jejich vzájemné postoje a pokusit se stanovit, jakou roli hraje příroda Ďáblova močálu v životě venkovského člověka. Na základě určitých situací, prožívaných hlavními hrdiny, poukazuji na to, do jaké míry příroda ovlivňuje člověka a jak na tento vliv reaguje samotný člověk. V úvodní části své práce jsem rozsáhle zpracovala biografii George Sandové. Zdůrazňuji její intelektuální zájem o nejrůznější sféry uměleckého a vědeckého života. V další kapitole se snažím přiblížit vztah George Sandové k přírodě v Nohant, s cílem vysvětlit autorčino tvůrčí pozadí a inspiraci. Samotným jádrem práce je literární analýza románu na rovině kompoziční, tematické a jazykové, jejímž prostřednictvím jsem se pokoušela stanovit již výše zmíněný cíl.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.